Strnad obecný je pták zhruba velikosti vrabce. Pokud na sebe neupozorní nezaměnitelným hlasem, poznáme samce snadno podle citrónově zbarvené hlavy a žlutavé spodiny těla. Samičky a mladí ptáci mívají žluté mnohem méně a její odstín bývá světlejší. Při odletu na ocase nápadně zasvítí bílé okraje. Zobák má, jako všichni strnadi, krátký a kuželovitý.

Fotografie Videa

• 
• 
• 
• 

• 
• 
• 

Zpěv tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná melodie, někdy žertovně přepisovaná jako cynické „Kéž by si, sedláčku, kéž by si chcíp‘“ nebo „Jak nám to sluníčko pěkně svítí”.

Strnadi obecní jsou vytrvalí zpěváci. Svou milou, leč poněkud jednotvárnou písničku samci přednášejí z vyvýšeného místa od února až do pozdního léta. Právě v době letních veder jejich zpěv zvláště vynikne, protože jiní ptáci v tuto roční dobu již umlkají.

Strnada obecného nejčastěji spatříme v zemědělské krajině s rozptýlenou zelení, jako jsou okraje polí, křovinaté remízky, nebo pásy křovin lemující silnice a železniční tratě. Hojný je i v břehových porostech podél vodotečí vodních toků. Dále ho běžně potkáme ve světlých lesích, v mlazinách, na mýtinách a samozřejmě na okrajích lesa.

Les a mýtiny Pole a louky Silnice a železnice

• 
• 
• 
• 

• 
• 
• 
• 

• 
• 
• 
• 

Svou známou písničku strnadi nepřednášejí všude zcela stejně. Při důkladném poslechu, anebo po převedení do sonogramu, lze rozeznat řadu dialektů, které se od sebe odlišují na základě stavby koncové části zpěvu.

Různé dialekty strnada obecného, které se liší na základě výšky a délky koncových slabik. Tyto dialekty lze od sebe snadno odlišit i pouhým sluchem. (Mezi jednotlivými nářečími je možné přepínat - pomocí šipek.)

Dosavadní výzkumy naznačily, že dialekty strnadů obecných lze rozdělit do dvou základních skupin, z nichž jedna převládá ve východní a druhá v západní Evropě.

Zajímavé je, že přestože přes Českou republiku zřejmě prochází hranice mezi oběma skupinami dialektů, nikdo je u nás doposud nestudoval. Zmapovat dialekty strnadů je tak cílem tohoto projektu.

Není to ovšem tak jednoduché, jak se můžete přečíst v review o strnadích nářečích v Evropě, na kterém se podílel náš strnadí tým:-). Vážným zájemcům můžeme na vyžádání poskytnout kopii článku.

Výzkum dialektů může pomoci nalézt odpověď na řadu zajímavých otázek týkajících se například chování zvířat, jejich migrací či změn jimi obývaných prostředí. Studium dialektů však vyžaduje velké množství dat z rozsáhlých oblastí, jejichž získání je kvůli časovým a finančním nákladům téměř nemožné. Strnad obecný je však v tomto směru ideálním výzkumným druhem. Jeho snadno rozpoznatelný zpěv lze totiž nahrát na celou řadu běžně dostupných přístrojů a to nejen na jaře, ale i v průběhu léta. Právě vy se tak můžete stát výzkumníky zaplňujícími doposud nezmapované oblasti, a přitom nebudete muset jít dále, než na okraj města či vesnice! Stačí jen pokračovat na další krok.